O Finsku Kraje | Národní parky

** PLEASE DESCRIBE THIS IMAGE **** PLEASE DESCRIBE THIS IMAGE **Finská jezera


Saimaa | Päijänne | Inari | Iso-Kalla | Oulujärvi | Pielinen | Keitele | Puula | Höytiäinen |

Saimaa

Saimaa (švédsky Saimen) je mělké jezero (hloubka do 82 m) na jihovýchodě Finska, ve východní části Finské jezerní kotliny. Leží v nadmořské výšce 76 m. Celková rozloha soustavy spojených jezer je 4377 km2, což ho řadí na 4. místo v Evropě po ruských jezerech Ladožském, Oněžském a švédském jezeru Vänern. Kotliny jezer jsou ledovcového původu rozšířené a uhlazené krycím ledovcem.

Jezero se skládá z vlastního jezera Saimaa (1377 km2) a dále přirozeně napojených jezer Pihlajavesi (713 km2), Haukivesi (620 km2, hloubka 58 m), Orivesi (601 km2), Puruvesi (421 km2), Pyhäselkä (361 km2), Enonvesi (196 km2) a dalších menších. Toto členění se může v různých zdrojích lišit. Pobřeží je silně členité, často skalnaté většinou pokryté lesy. Jezerní soustava má velice nepravidelný tvar, je roztříštěna četnými ostrovy a ostrůvky. Břeh měří celkem 15 000 km.

Saimaa

V jezeře se nachází asi 12 938 ostrovů a ostrůvků. Z toho jich je 4131 na vlastním jezeře Saimaa, 3819 na Pihlajavesi, 2158 na Haukivesi, 1495 na Orivesi, 720 na Puruvesi a 615 na Pyhäselkä. Největším ostrovem je Sääminginsalo, který odděluje části Pihlajavesi, Haukivesi a Puruvesi a svou rozlohou 1 069 km2 je druhý největší ve Finsku po ostrově Soisalo na jezerní soustavě Iso-Kalla. Další ostrovy jsou podle velikosti Äitsaari (74 km2), Moinsalmensaari (53 km2), Oravisalo (49 km2), Kirkkosaari (47 km2), Kuivainen (33 km2), Varpasalo (27 km2), Salosaari (26 km2), Kyläniemi (23 km2 ), Niinikkosaari (18 km2), Mitinsaari (18 km2), Pellosalo (16 km2), Härskiänsaari (15 km2), Otasalo (15 km2), Kongonsaari (13 km2), Ahvionsaari (13 km2), Saukonsaari (11 km2), Tuohisaari (11 km2), Liiansaari (11 km2), Suuri Jänkäsalo (11 km2), Hälvä (11 km2), Vaahersalo (10 km2), Laukansaari (9 km2) a Laukansaari (11 km2).

Jezero představuje důležitou křižovatku vodních cest. Do části Orivesi přitéká řeka Viinijoki z jezera Viinijärvi a do části Pyhäselkä řeka Pielisjoki z jezera Pielinen. Rozloha povodí je 69,5 tisíce km2. Vytéká z něj široká řeka Vuoksi tekoucí do Ladožského jezera a řada umělých kanálů (z nichž nejdůležitější je průplav Saimaa (Saimaan kanava), který jezero spojuje s Vyborgským zálivem (část Finského zálivu Baltského moře) a řadou dalších jezer. Nejvyšší hladina je v létě a nejnižší brzo na jaře. Jezero je pokryté ledem od prosince do května.

Členité mělké vody jsou rájem pro ryby, vodní ptactvo a (pochopitelně) také pro rybáře. V severní části jezerního systému byl vytyčen Národní park Linnansaari, jenž má mimo jiné sloužit k ochraně zdejšího sladkovodního poddruhu tuleně kroužkového (Phoca hispida ssp. saimensis - tuleň kroužkový saimaaský)

.

Päijänne

Päijänne je nejdelší a druhé největší jezero ve Finsku. Rozprostírá se s početnými výběžky přes 400 km od Lahti a Heinoly na jihu až k Jyväskyle a Viitasaari na severu a východně po Severní Savo. Má rozlohu 1080,63 km2, je 140 km dlouhé a 28 km široké. Délka pobřeží je přibližně 3700 km včetně ostrovů. Dosahuje maximální hloubky 93 m a leží v nadmořské výšce 78,3 m. Rozkládá se v kotlině starého ledovcového původu, břehy jsou převážně vysoké, pobřeží je silně členité.

Na jezeře se vyskytuje 1 886 ostrovů. Největší jsou Virmaila (obec Padasjoki) 35 km2, Judinsalo (Luhanka) 25 km2, Salonsaari (Asikkala) 17 km2, Haukkasao (Kuhmoinen) 12 km2, Onkisalo (Luhanka) 10 km2, Muuratsalo (Muurame, Säynätsalo) 10 km2, Vehkasalo (Sysmä) 9 km2.

Největším přítokem jezera je řeka Jämsänjoki, která přitéká z jezera Petäjävesi a je dlouhá 60 km. Vodu z něj odvádí řeka Kymijoki, která je dlouhá 180 km a má největší povodí z finských řek (37 235 km2), do Finského zálivu. Dále jezero slouží jako zásobárna vody pro Helsinky, kterou dodává pomocí akvaduktu. Jezero zamrzá od prosince do dubna.

Päijänne je velmi oblíbená výletní oblast. Nabízejí se zde projížďky parníkem, kromě toho je na břehu nespočet prázdninových chat, ve kterých Finové tráví volný čas chytáním ryb na udici, sbíráním jahod a borůvek, koupáním a grilováním. Je také důležitou oblastí pro rostliny a zvířata. Na břehu leží města Lahti a Jyväskylä.

Päijanne

Inari

Inari (finsky Inarijärvi, sámsky Anárjávri, inarským dialektem Aanaarjävri, švédsky Enare träsk) je jezero ve finské části Laponska (kraj Laponska) v obci Inari. Leží za polárním kruhem, přibližně 1 100 km severně od Helsinek. Díky jeho poloze se může v chladných letech stát, že je jezero od listopadu do června zcela zamrzlé. Rozloha jezera je 1040,28 km2. Jezero je 80 km dlouhé a 40 km široké. Maximální hloubka je 94 m. Leží v nadmořské výšce 118 m v široké sníženině tektonicko-ledovcového původu.

Pobřeží je velmi členité a převážně bažinaté. Díky svým 3318 ostrovům vytváří spíše dojem labyrintu vodních cest než otevřené jezerní plochy. Jezero je obklopeno smrkovými a borovými lesy.

Nejznámější jsou Hautuumaasaari a Ukonkivi s historickým osídlením. Největší zase Mahlatti (21 km2), Kaamassaari (21 km2) a Leviä Petäjäsaari (9 km2).

Do jezera se vlévá mnoho řek, z nichž jsou největší 170 km dlouhá Ivalojoki, Juutuanjoki, která přitéká z jezera Paatari, a Vaskojoki. U obce Virtaniemi z jezera odtéká řeka Paatsjoki, která posléze tvoří norsko-ruskou hranici a nakonec se vlévá do fjordu Varanger, který je zátokou Barentsova moře.

Na západním břehu jezera leží na evropské silnici č. 75 ves Inari s moderním muzeem kultury a historie Sámů.


Inari

Iso-Kalla

Iso-Kalla je jezero ve Finsku v kraji Východní Finsko u města Kuopio. Jedná se o vodní plochu o rozloze 890 km2, která je tvořená jezery Kallavesi, Suvasvesi, Juurusvesi, Muuruvesi, Melavesi a Riistavesi, která jsou spojena průlivy. Je to čtvrté největší jezero ve Finsku. Průměrná hladina se nachází v nadmořské výšce 81,8 m.

Iso-Kalla

Voda z jezera odtéká do povodí řeky Vuoksy. U jezera se nacházejí města Kuopio a Vehmersalmi.

Oulujärvi

Oulujärvi nebo též jen Oulu je jezero na severu Finska v provincii Oulu. Má rozlohu 887,09 km2. Jeho průměrná hloubka je 7 m, maximální hloubka pak 38 m. Leží v nadmořské výšce 124 m.

Skládá se z několika spojených vodních ploch. Pobřeží je členité a zalesněné.

Na jezeře je 665 ostrovů. Největší jsou Manamansalo (76 km2) a Käkisaari (20 km2), další větší jsou podle abecedy Hevossaari, Honkinen, Kaarresalo, Karhusaari, Kuostonsaari, Reimiluoto, Teväsaari, Toukka, Uupunut, Ykspisto, Ärjä.

Hlavní přítoky jsou Kiehimäjoki z jezera Kiantajärvi a Kajaaninjoki z jezera Nuasjärvi. Odtéká z něj řeka Oulu severozápadním směrem a po 107 km se u města Oulu vlévá do Botnického zálivu. Zamrzá uprostřed listopadu a rozmrzá uprostřed května.

Na jezeře funguje vodní doprava. Na severním břehu leží obce Vaala a Paltamo a na jižním pak Vuolijoki a Kajani.


Oulujärvi

Pielinen

Pielinen (řidčeji Pielis nebo Pielisjärvi) je jezero ve východním Finsku v regionu Severní Karélie. Rozloha jezera je 894,21 km2. Jezero je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 100 km při šířce 1,5 až 40 km. Maximální hloubka je 48 m. Jezero leží v nadmořské výšce 94 m.

Pobřeží je členité, mírně kopcovité a zalesněné. Na břehu leží město Nurmes na severu a Lieksa na východě. Na západním břehu se nachází pahorek Koli s Národním parkem Koli.

Na jezeře se nachází 1259 ostrovů. Největší jsou Paalasmaa (27 km2), Kynsisaari (13 km2) a Porosaari (10 km2). Další jsou podle abecedy např. Hattusaari, Honkasaari (Juuka), Honkasaari (Nurmes), Iso Ristisaari, Kaitasaari, Karhusaari, Kaunissaari, Kertonsaari, Kelvänsaari, Kinahmonsaaret, Kolmassaari, Koveronsaari, Kuivasaari, Kulkulsaari, Larinsaari, Lehtosaari, Liklamo, Lokkisaari, Lörsänsaari, Mantina, Mustasaari, Patvisaaret, Pieni Ristisaari, Pyysaari, Rekisaari, Retusaari, Romonsaaret, Rääkky, Satjanko, Sipolansaari, Toinensaari, Turakka, Uramonsaari a Varpo.>

Největší přítok je řeka Lieksanjoki přitékající z Ruska. Dalšími přítoky jsou Valtimonjoki a Saramojoki. Vodu z jezera odvádí 67 km dlouhá řeka Pielisjoki do jezera Pyhäselkä, jež je jednou z částí největšího finského jezera Saimaa. Zamrzá na konci listopadu a rozmrzá uprostřed května.

Na jezeře je rozvinutá lodní doprava. Podle jezera je pojmenována planetka 1536 Pielinen.

Pielinen

Keitele

Keitele je jezero na jihu centrální části Finska. Nachází se na území krajů Západní Finsko a Východní Finsko. Rozloha jezera (bez ostrovů) je 494 km2, má délku 85 km a šířku do 10 km. Průměrná hloubka jezera je 6 m, maximální hloubka je 64 m.

Pobřeží jezera je značně členité s mnohými zálivy, poloostrovy a mysy.

Kietele

Na jezeře jsou ostrovy o celkové rozloze 93 km2. Největší jsou Pängätsalo, Jurvansalo a Luotolansaari.

Odtok je zajištěn průtokem k jezeru Päijänne. Na jezeře funguje vodní doprava.

Puula

Puula (řidčeji Puulavesi) je jezero na jihu Finska v regionu Jižní Savo. Má rozlohu 370 km2 a je dlouhé 50 km. Dosahuje maximální hloubky 67 m. Nachází se v nadmořské výšce 95 m.

Puula

Břehová linie je členitá s množstvím zálivů, zátok a poloostrovů. Na jezeře je 1434 většinou zalesněných ostrovů. Odtok je zajištěn do Finského zálivu Baltského moře přes vodní systém řeky Kymijoki.

Höytiäinen

Höytiäinen je jezero ve východní části Finska v kraji Severní Karélie. Před rokem 1859, kdy proběhl špatně řízený pokus o odvodnění, mělo jezero asi jednu třetinu své současné velikosti. Protéká přes kanál Höytiäisenkanava, který vznikl v době odvodňovacího pokusu, do jezera Pyhäselkä v Severní Karélii. To odtéká do řeky Vuoksi, pak do Něvy a nakonec do Finského zálivu.

Přístavy:

  • Höytiäinen
  • Kontiolahti
  • Huhmari
  • Teatteriranta (Polvijärvi)
  • Kallioniemi (1,4 m)
  • Selkäsalmi
  • Kunnaslahti
  • Puntarikosken Häikänniemi
  • Herneniemi
  • Tammalahti
  • Teerisaaren yhteyslaituri (1,6 m)
  • Aavaranta (matala)
  • Martonvaaran Laivaranta (1,3 m)